Název: Zůstali jsme zamrlí...Postavy: Martin, Ema, Dan, Vanda, Tom,..
Děj: Ema a Martin jsou čerstvě zamilovaný pár. A když Martinův kamarád Dan domluví na víkend horskou chatu, všichni až na Emu připouští, že je to skvělý nápad. A po dvou týdnech se ukáže, že měla pravdu...
Žánr: triller
Kapitol: cca 20
Odkaz na 1. kapitoli ZDE
2. kapitola
Dalších pár hodin bylo úplně obyčejných. V biologii rozebírání larviček tasemnic a v deskriptívě rýsování mnohoúhelníků. Vše bylo obyčejné, Ema zamyšlená do minulé noci nedávala pozor a toho využil pan Grant.
" Slečno Davisová, mohla byste nám říct jak se rozmnožuje nezmar v létě a čím se to liší od zimního rozmnožování? ",jakmile dořekl, Ema stuhla a rychle si nalistovala stránku učebnice, plnou látky, která se probírala.
" No.. Přece pučením..", odpověděla Ema s trochu tázavím tónem.
" Příště laskavě dávejte pozor. Za pár dní nás čeká test na celé třídy o kterých sme se zde bavili, proto se na to doma koukněte a.. "
"CRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRR ", ozval se zvonek nade dveřmi a všichni se automaticky zvedali ze židlí. Ema si sbalila věci a chystala se jít když na ní učitel zavolal: " Slečno Davisová, na slovíčko prosím..." Emě se roztlouklo srdce, ale poslušně šla.
" Ano pane učiteli?? ", promluvila a v očích se jí objevil strach z očekávání.
" Slečno Davisová, přpravujete se na olympiádu?"
" Jistě."
" No, určitě by Vám pomohlo, kdybyste si hlídala mé poznámky, dělám je i pro Vás, takže bych příště uvítal, abyste dávala pozor. No, už nemám čas, musím jít, tak si to vemte k srdci a nashledanou!"
" Nashledanou.", odpověděla Ema a rázem jí spadl kámen ze srdce.
Další hodinou plnou děsu se stal tělocvik. Jako obvykle se Ema převlékla do školního dresu a spolu s ostatními dívkami předstoupila před trenérku.
" Takže děvčata, dnes si zahrajeme pohodovej fotbálek mezi klukama, nelekejte se a místo vzdorování se radši roztřiďte do dvou družstev, jedno si děte zahrát volejbal a druhé předstupte k lajně.", po pár minutách se už Ema s dívkami ocitla na lajně vedle fotbalového hřiště. Naproti ní stál Martin, ruce v kapsách a malý úsměv na tváři. Dívka se neubránila a musela se usmát také. Netrvalo dlouho a trenérka Wonderová pískla a zahájila tak zápas dívky versus kluci. Ač byla Ema spíš stdijní typ, fotbal hrála skvěle a před koncem první části dala gól. Ačkoliv se dívky radovyly, ti dva, Martin a Ema měli oči jenom pro sebe, opět se na sebe zamilovaně usmívali, v očích se jim lesklo. Pod dálších třetinách hodina skončila a studenti se zozešli do svých šaten a sprch.
* * *
Po konci školy se Martina a Ema opět sešli u autobusové zastávky.
"Dneska nejzdi, svezu Tě!", navrhl Martina a v očích se mu zablesklo. Ema se usmála a přikývla na souhlas. O chvíli později se už oba ocitli v toyotě.
"Uděláme cestou malou zastávku.", řekl Martin. Dívka se jenom zasmála a přiložila ruku na jeho.
Pokračování příště... ;)


pekná kapitola
haha ten začiatok, biola to je horor
všetky tie latinské názvy atď... 